Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ze šachové historie: Věra Menčíková (1906–1944) – první mistryně světa v šachu

12. 1. 2014

  V letošním roce uplyne 70 let od smrti první mistryně světa v šachu Věry Menčíkové- Stevensonové, která zahynula 27.6.1944 spolu se svou matkou a sestrou Olgou (rovněž šachistkou) při bombardování Londýna.

  Věra Menčíková se narodila 16.2.1906 v Moskvě, otec byl Čech a matka Angličanka. Od vzniku Československa v roce 1918 měla československou státní příslušnost. V roce 1921 se rodina přestěhovala do Anglie ale Věra Menčíková až do svého sňatku v roce 1937 reprezentovala Československo. Jejím treném v Anglii byl Géza Mároczy.

  První turnaj o mistrovství světa v šachu žen se uskutečnil v roce 1927 v Londýně v rámci 1. šachové olympiády a zúčastnilo se ho 12 šachistek. V turnaji zvítězila právě Věra Menčíková, která dosáhla 10 vítězství a pouze jednou remizovala, díky čemuž se stala první mistryní světa. Druhé místo se ztrátou 1,5 bodu obsadila Švédka Katarina Beskowová (1867–1939) a třetí byla Rakušanka Paula Wolf-Kalmarová (1881–1931) se 7 body.

  Titul mistryně světa Věra Menčíková obhájila i dalších letech vždy s jasnou převahou. V roce 1930 v Hamburku dosáhla 6,5 bodu z osmi a s náskokem jednoho bodu zvítězila před Paulou Wolf-Kalmarovou a dvou bodů před Němkou Wally Henschelovou (1893–1988). V Praze v roce 1931 vyhrála všech 8 partií a před druhou v pořadí Paulou Wolf-Kalmarovou měla náskok 4 bodů a před třetí Angličankou Agnes Lawsonovou-Stevensonovou ještě o půl bodu větší. Zmíněná Angličanka byla první manželkou Rufuse Stevensona (1878–1943) a zahynula při nehodě na letišti v Poznani v roce 1935, když cestovala na mistrovství světa do Varšavy. Stevenson byl editorem Britského šachového magazínu (British Chess Magazine) a později tajemníkem Britské šachové federace. Jeho druhou manželkou se v roce 1937 stala právě Věra Menčíková.

  Bez ztráty bodu vyhrála Věra Menčíková i další tři mistrovství světa. V roce 1933 ve Folkestone získala 14 bodů, zatímco druhá Angličanka Edit Charlotte Priceová (1872–1952) ztratila na ni 5 bodů a třetí Mary Gilchristová (1882–1947) ze Skotska 5,5 bodu. Na 5. mistrovství světa v roce 1935 ve Varšavě uhrála rovněž plný počet 9 bodů. Druhá zde byla Polka Regina Gerlecká (1913–1983) se 6,5 body a třetí Rakušanka Gisela Harumová.

  Šesté mistrovství světa žen proběhlo v roce 1937 ve Stockholmu a hrálo se švýcarským systémem na 14 kol za účasti 26 hráček ze 16 zemí. Věra Menčíková dosáhla opět plný počet 14 bodů. Druhá Italka Clarice Beniniová (1905–1976) získala 10bodů a na 3-4. místě skončily Milda Lauberteová (1918–2009) z Lotyšska a Němka Sonja Grafová (1908–1965) s 9 body.

  Poslední předválečné mistrovství světa žen se hrálo v roce 1939 v Buenos Aires za účasti 20 hráček a hrálo se opět systémem, každá s každou. Věra Menčíková zde však již reprezentovala Anglii a v turnaji ztratila pouze 1 bod za dvě remízy. Druhá Sonja Grafová získala 16 bodů a třetí Berna Carrascová (1914–2013) z Chile 15,5 bodu.

  Kromě toho sehrála Menčíková se Sonjou Grafovou další dva zápasy o titul mistryně světa. Nejdříve v roce 1934 v Rotterdamu, kde Menčíková zvítězila 3:1 (=0) a v roce 1937 v Semmeringu 9:2 (=5). Oba zápasy si hráčky organizovaly samy po vzoru mužů. Zápas z roku 1937 FIDE dodatečně potvrdila.

  Věra Mečíková je také považována za první šachistku v historii, která byla schopna hrát úspěšně také v mužských turnajích. Největšího úspěchu zde dosáhla v roce 1929 v Ramsgate, kde se dělila o 2. místo s Akibou Rubinsteinem se ziskem 5 bodů, jen se ztrátou půl bodu za vítězným José Raúlem Capablancou, a před Georgem Kotanowskim a Gézou Mároczym. V Mariboru 1934 skončila na třetím místě za Vasjou Pircem a Lajosem Steinerem. Třetí byla také v Montevideu 1939 za Aljechinem a Harrym Golombekem.

  Šachisté, kteří s ní prohráli, založili tzv. „Klub Věry Menčíkové“. Ten vznikl v roce 1929 na turnaji v Karlových Varech. Návrh na vznik tohoto klubu vyšel v žertu od vídeňského mistra Alberta Beckera (1896–1984), který se v zápětí stal jeho prvním členem. Členem tohoto klubu se stal i pozdější mistr světa Max Euwe. Dalšími členy se stali např. Mir Sultan-Chan, Friedrich Sämisch, Jacques Mieses, Karel Opočenský nebo také Salo Flohr, který sice s Menčíkovou nikdy neprohrál, ale jelikož s ní třikrát remizoval, byl do klubu přijat „za zásluhy“.

Níže uvedená fotografie je z turnaje v Poděbradech v roce 1936 (kliknutím obrázek zvětšíte).

podebrady-mini.jpg

Na snímku jsou:
sedící zleva: Flohr, Aljechin, Menčíková, Frydman, Steiner, Richter a Thomas.
stojící zleva: Pirc, Pelikán, Skalička, Treybal, Foltys, Eliskases, Stahlberg, Zinner, Petrov a Opočenský

Mezinárodní turnaj v Poděbradech v roce 1936 vyhrál Salo Flohr před misrem světa Aljechinem a Janem Foltysem. Věra Menčíková obsadila 13. místo z 18. účastníků.
 

Věra Menčíková stejně jako Aljechin zemřela jako neporažená mistryně světa. Československý ženský šach již nikdy nedosáhl takových úspěchů.

Zpracoval: Jiří Nigrin

Použitá literatura:
Malá encyklopedie šachu, Olympia,Praha 1989
Modr, Veselý: 100 let organizovaného šachu v českých zemích, Šachinfo 2005
Chalupa: Historie šachu, Praha 2012

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA