Věčně to trvat nemohlo
Zatímco v minulých dvou sezónách jsme na vítězství, potažmo jakékoli body, čekali takřka do konce sezóny, letos se nám z prvních tří kol, tedy de facto hned zkraje soutěže, povedlo na pomyslnou výsledkovou šňůru navléknout rovnou dva tříbodové korálky za sebou, a tak jsme si věřili i na domácí zápas čtvrtého kola. Tím spíše, že nás v něm čekalo céčko Sendražic, nad nímž jsme v minulé sezóně zvítězili. Optimismus nám sice trochu kalila skutečnost, že jsme vzhledem k pokračující zdravotní pauze Dana Železného nemohli na soupeře, který oproti loňsku trochu posílil, vyrukovat v plné polní, i tak jsme se ale hodlali pokusit alespoň o bod za celkovou plichtu.
TJ Sokol Pečky D
|
|
TJ Sokol Sendražice C
|
||||
Dobiáš Jaroslav
|
1441
|
0
|
-
|
1
|
1704
|
Lukša Aleš
|
Hrubeš Miroslav
|
1459
|
½
|
-
|
½
|
1625
|
Křepelka Petr
|
Fokt Michal
|
1521
|
0
|
-
|
1
|
1766
|
Vančura Milan
|
Zubek Rudolf
|
1000
|
0
|
-
|
1
|
1482
|
Matějček František
|
Šimek Jaroslav
|
1351
|
½
|
-
|
½
|
1306
|
Kuta Lukáš
|
|
1
|
:
|
4
|
|
Jako první dohrál Mirek, který se smírně rozešel s Petrem Křepelkou – jednak proto, že hráli oba dost rychle, a snad i proto, že výsledná pozice ani pro jednoho nějaké valné vyhlídky na výhru neskýtala. Je ale také možné, že si Petr, o němž je známo, že remízy moc rád nedává, už po zkušenostech z dřívějších partií s Mirkem a se mnou, kdy se mu rovněž nepodařilo dosáhnout vítězství, chtěl další několikahodinové moření radši ušetřit. To už ale mezitím bylo zřejmé, že na 4. šachovnici rupne Ruda, který si nejprve nechal vzít pěšce na f7 se šachem od soupeřova střelce a posléze bílému dvojbloku střelec + jezdec odevzdal dobrovolně dámu. Nějakou dobu se ještě hrálo, protože Rudův soupeř (který se předtím trochu zvláštně podivoval tomu, že Ruda nemá žádné Elo, ačkoli byl na tom ještě minulou sezónu stejně) postupoval vpřed trochu váhavě a náš hráč se snažil klást odpor, jak to šlo, ovšem na výsledku partie už to nic nezměnilo.
Pak se celkem dlouho nedělo nic, až s blížící se časovou kontrolou nejprve prohrál na prvním prkně pan Dobiáš a poté došlo ke smíru na šachovnici poslední, který byl pro našeho Járu Šimka spíše ztrátou než ziskem. Hostující hráč, jehož nedokázal přetlačit, už totiž několik let osciluje stále kolem nějakých 1300, takže náš borec byl v partii po papírové stránce sice velmi mírným, ale přesto favoritem. Podstatnější byl ale fakt, že jsme touto remízou definitivně ztratili šanci vybojovat do týmové kasy alespoň bod. Z toho důvodu jsem následně remízu nabídl i já v partii s papírově nejsilnějším hráčem hostí panem Vančurou (Elo 1766), která se dohrávala jako poslední. Bohužel jsem se ale k nabídce odhodlal až poté, co jsem ve vyrovnaném střetnutí, které pro mě určitou dobu vypadalo opticky možná dokonce o něco málo lépe, prováhal možnost podepřít ji důraznějšími argumenty:
V pozici na diagramu zahrál černý 16. …b6 a tím mi nahrál na zajímavou možnost 17.Sa6, kdy bych díky dobře postaveným střelcům prakticky paralyzoval možnost obou černých věží smysluplně krýt pěchy na dámském křídle. Varianta nabízela několik různých pokračování se ziskem pěcha (třeba 17. …Jf6 18.Sb7 Vad8 19.Sxc6 Sd7 20.Sxd7 Vxd7 21.Ve3 Sd6 22.Se5 Je4 23.Vae1 Sxe5 24.d4xe5 Vdd8 25.f3 Jg5 26.Jd4 nebo 17. …Vad8 18.Sb7 Jb8 19.Sxb8 Vxb8 20.Sxc6 Ved8 21.Sb5 Vbc8 22.a4 Sd6 23.a5 Vb8 24.a6 Sd7 25.Sxd7 Vxd7 26.Ve2 b5 27.Ja5 b4 28.Jc6 Vb6 29.Ve8+ Kh7 30.Vc8 b4xc3 31.b2xc3), jenže já dostal strach, co bude, když se mi černý pokusí na své výsostné území vniknuvšího střelce chytit tahem 17. …b5, a nedovedl jsem si spočítat, že by to pro něj mělo vlastně ještě horší následky, protože by po 18.Sb7 Vad8 19.Ja5 c5 20.Jc6 Jf6 21.Jxd8 Vxd8 22.Sa6 b4 23.c3xb4 c5xb4 zůstal bez kvality. Takže jsem po delším přemýšlení zahrál 17.Vac1, které mi připadalo jako bezpečnější, jenže černý si po 17. …c5 18.c4 (v úvahu připadalo také 18.Sb5 s dalším Vad8 19.d4xc5 b6xc5 20.Vcd1 c4 21.Jd4 Sf6 22.Jxe6 Vxe6 23.Vxe6 f7xe6) d5xc4 19.Sxc4 Sxc4 20.Vxc4 b5 21.Vcc1 c4 vytvořil na c-sloupci volného pěcha, na kterého hodlal nadále hrát, a proto mou nabídku smíru teď už odmítl.
Přesto nebylo nic ztraceno a ještě ve dvou následujících situacích jsem se kýžené plichtě mohl znovu přiblížit:
Ve snaze uchránit napadeného a-pěcha jsem v této pozici zahrál 30.Vg1+ a po Kf7 pokračoval 31.a3, zajímavá ale byla i možnost 30.Vxe8+ Vxe8 31.a4 a6 32.a4xb5 a6xb5 33.Jb1 Jd3 34.Vg1+ Kf7 35.Ja3 Ve4 36.Jxb5 Vxf4+ 37.Ke3 Vh4 38.Vh1 Jxb2 39.Vh2 Jd3 40.Kd2 Jf4 41.Kc3 Vxh3+ 42.Vxh3 Jxh3 43.Kxc4 f4 44.Kd3 f3 45.Jd6+ Ke6 46.Je4 f2 47.Ke2 Kd5 48.Jxf2 s poměrně viditelnou cestou k remíze.
Poslední možnost, jak partii zplichtit, se pak naskytla po 35. …Ke6, kdy jsem odpověděl tahem 36.a4 s ideou zbavit se po očekávaném 36. …b5xa4 nepohodlného c-pěcha. Správné pokračování ale bylo 36.Jc3 b4 37.a3xb4 Jxb4 38.Je2 Kd5 39.Ke3 Jd3 40.Va1 Va8 41.b3 Jxe5 42.Jf4+ Kc6 43.d4xe5 c4xb3 44.Kd2 Kb5 45.Kc3 a4, kdy bych měl slušnou šanci nebezpečné černé pěchy pochytat a pak se pokoušet třeba i o výhru. To mi ale kvůli tuhé časovce (cca 3 minuty, soupeř měl o nějakých 3-5 minut navíc) zůstalo utajeno a po 36. …f4 37.Ke4? (definitivně prohrávající tah, lepší bylo 37.a4xb5 s dalším Vg3+ 38.Kf2 Vb3 39.Vc2 Jb4 40.Ve2, i když i zde přijdu po 40. …Vxh3 o pěcha a ani ti ostatní nemají zrovna zabezpečené postavení) Vg3 38.Jc3? (katastrofu šlo ještě oddálit tahy Ve1 nebo Vc3) Ve3 mat.
Zakončení vzhledem k až takřka do poslední chvíle vyrovnanému průběhu dost drastické, pročež jsem po velmi dlouhé době končil partii trochu v emocích (naposledy to tuším bylo v roce 2008, paradoxně rovněž se Sendražicemi), ale jak ukazuje předešlá analýza, mohl jsem nadávat spíše sám sobě než na nezměrou vůli mého soupeře po vítězství, která se po partii stala předmětem kratičké diskuze. Je pravda, že si někdy po takových partiích říkám, zda mám na závodní šach vůbec vhodnou náturu, tentokrát jsem ale musel dát za pravdu našemu kápovi, který mě za (byť slušně vedenou) výměnu názorů následně trochu vypeskoval. Chtěl jsem se panu Vančurovi případně omluvit na sendražickém blicáku, který se měl konat v polovině prosince, bohužel však jeho termín připadl na den před našim dalším mistrákem, takže do Sendražic mohu již pouze dodatečně vzkázat zde na webu, že se příště vynasnažím se zbytečných pozápasových emocí vystříhat a raději se před příštím vzájemným zápasem co nejdůkladněji připravím na další tuhý boj s vědomím, že remízu si bude potřeba opravdu vybojovat, jak mne ostatně již poučila některá dřívější pečecko-sendražická střetnutí.
Co říci závěrem? Inu, postačí prosté konstatování, že nám posílené Sendražice vrátily těsnou jarní porážku i s úroky, že štěstí, které jsme měli v předešlých zápasech (zejména v Bakově co se týče sestavy soupeřů), nejspíše nemohlo trvat věčně a že nezbývá než doufat, že se příště pochlapíme zase my.
Michal Fokt
Náhledy fotografií ze složky Pečky D – Sendražice C