Zpátky na zem
Příprava pečeckých šachistů na start nového ročníku mistrovských soutěží družstev probíhala letos ve znamení významných změn, zapříčeněných především postupem béčka (nyní již áčka) do nově zřízené krajské soutěže. Kromě toho, že vzhledem k termínové shodě zápasů áčka, céčka a déčka nastal značný přetlak v béčku, které jako jediné hraje jindy a na jehož soupisce se sešly takřka dvě desítky lidí, došlo totiž i k několika přesunům jednotlivých hráčů, především na úkor déčka. Například náš dosavadní lídr pan Kubíček nám byl nejprve odvelen do áčka na pozici náhradníka a následně po výměně s předsedou oddílu panem Charousem putoval do základu béčka v regionálním přeboru. To mu sice umožnilo zahrát si i nejnižší soutěž, bohužel ovšem již ne v našich barvách – společně s Adolfem Duškem si jej totiž vyžádalo céčko jako náhradu právě za pana Charouse. Na oplátku k nám z céčka přišel pan Dobiáš a posléze nám byl dokonce vrácen i Adolf, přesto nám ale bylo jasné, že jsme to my, kdo na celé transakci tratil, a že budeme muset řešit kardinální otázku, kdo našeho někdejšího tahouna nahradí.
Nakonec se této role uvolil ujmout Dan Železný, zatímco na druhé prkno usadil Mirek vedle mě pana Dobiáše a sám se napsal na čtvrtou desku s cílem vytvořit spolu se mnou duo týmových „plichtičů“. Pozice nenápadného úderníka vzadu pak zůstala vyhrazena pro Ondru Duška, který nám svými výhrami v minulé sezóně několikrát pomohl a po zásluze se přehoupl přes 1400 elo bodů, zatímco na lavičce náhradníků se sešel jeho otec Adolf s Jaroslavem Šimkem, navrátivším se po roční pauze k aktivnímu hraní. Do role kádrových rezerv pak náš kapitán pasoval „své“ mládežníky Šebestu s Netřebským a celou sestavu uzavíral Jiří Veselý, z časových důvodů pro potřeby týmu využitelný až na druhou půlu sezóny. Suma sumárum jsme na startu regionální soutěže stáli s papírově doposud asi nejslabší ekipou za poslední čtyři roky, nicméně vzhledem ke zkušenosti z let minulých, kdy jsme v řadě zápasů také uspěli, byvše papírovými outsidery, jsme nepropadali předčasnému pesimismu s tím, že jak na tom jsme, ukáže až první zápas. V tom nás 17.října shodou okolností čekali naši kolegové z céčka, a tak o motivaci bylo rozhodně postaráno.
TJ Sokol Pečky C
|
|
TJ Sokol Pečky D
|
||||
Kubíček Jindřich
|
1776
|
½
|
-
|
½
|
1309
|
Železný Daniel
|
Dobiáš Jaroslav ml.
|
1678
|
½
|
-
|
½
|
1466
|
Dobiáš Jaroslav
|
Michálek Miloš
|
1606
|
1
|
-
|
0
|
1468
|
Fokt Michal
|
Kotrouš Vlastimil
|
1514
|
1
|
-
|
0
|
1462
|
Hrubeš Miroslav
|
Kolanda Roman
|
1264
|
½
|
-
|
½
|
1373
|
Šimek Jaroslav
|
|
3½
|
:
|
1½
|
|
Ještě než do suterénní klubovny stačili dorazit hráči pečeckého áčka, kteří zde o desáté hodině zahajovali svou premiérovou sezónu v krajské soutěži, dohrálo se na druhé šachovnici, kde pan Dobiáš v derby se svým synem celkem očekávatelně remizoval. Protože elová výhoda byla v tomto případě na straně soupeřů, jako ostatně v případě skoro všech ostatních desek, byli jsme s touto plichtou celkem spokojeni. Podstatně méně potěšující byl ale další dílčí výsledek z třetí šachovnice, kde se sice dohrálo o hodně později, ale kde jsem se bohužel proti Miloši Michálkovi dostal do problémů už poměrně záhy. Je sice pravdou, že Miloš patří k ne mým zrovna příjemným soupeřům, ale můj nemastný neslaný výkon v jím zvolené anglické byl zřejmě ovlivněn především tím, že se záps hrál den po komunálních volbách. Ty bohužel v Brodě pro mnou vedené zeleno-nezávislé spojenectví moc dobře nedopadly, takže jsem i při zápase byl myšlenkami pořád ještě někde jinde, nota bene když jsem předešlého večera tenhle neúspěch zapíjel sedmiletou whisky. Ne že by snad člověku bylo po tak kvalitním alkoholu nevolno, chraň Bůh, ale prostě mi to alespoň ze začátku vůbec, ale vůbec nemyslelo a mozek se rozjížděl jen velmi zvolna. Přesto mi na přechodu do koncovky ještě svitla naděje:
V pozici na diagramu jsem musel brát ohled hned několik věcí – silný trojblok bílých pěchů na dámském křídle, dále pasivně stojícího jezdce na b8, blokujícího jednu z mých věží, a konečně potenciální hrozbu napadení mého druhého jezdce po odtahu bílého střelce. Protože jsem jako nejpalčivější vnímal druhý z této trojice problémů, zahrál jsem 25. …Jc6 s cílem zkoordinovat konečně obě své věže. Jenže jsem bohužel podcenil slabost mého pěcha na d7, jehož rozpohybovavší se jezdce do té doby kryl. Bílý odvětil 26.Sb5, což ale vlastně není zdaleka tak dobrý tah, jak by se mohlo zdát, případná výměna na c6 mu vlastně nijak nepomůže, zatímco třeba 26.b5 by mu dávalo o dost lepší šance. Zatím ale bylo třeba vyřešit, co s napadeným jezdcem na e3, a právě tady jsem spáchal kiks, který rozhodl partii - 26. …Jd5? Nevím, na co jsem myslel, snad na zisk pěšce b4, jenže mi jaksi záhadně unikla vazba, která tímto tahem vznikla. Následovalo okamžitě 27.Sc4! a figura byla v tahu. Zkoušel jsem ještě kalit vodu tahem 27. …Jcxb4, ovšem tohle krytí ohroženého jezdce mělo samozřejmě jepičí život a po 28.a3 Kh8 29.a3xb4 Jxb4 jsem sice za ztracenou figuru měl alespoň dva pěšce, jenže když si bílý spojil věže na e-sloupci, neměl už můj odpor dlouhého trvání. Mnohem nadějněji by bývalo vypadalo pokračování 26. …f4 s dalším třeba 27.Sxc6 d7xc6 28.Jd4 a5 29.Jxc6 a5xb4 30.Jxb4 Va4 31.Jd3 g5 32.g3 Vd4, kdy bych měl sice pěšce méně, ale stále ješě dobré šance pro boj o kýženou remízu.
To na první šachovnici, kde se náš novopečený lídr Dan Železný střetl se svým předchůdcem v této funkci panem Kubíčkem, to pro naše barvy vypadalo o poznání nadějněji, když se Danovi podařilo černými získat aktivnější pozici a posléze se dopracovat i k nepatrnému materiálnímu zisku. Pasáž, v níž se partie rozhodovala, okomentoval náš hráč následovně:
Zde jsem si myslel, že získávám pěšce po 22. …Jxe3 23.fxe3 Vxe3. Následovalo 24.a5 Vae8 25.axb6 axb6 26.Va2 Vxc3 27.Vxb6 g6 28.Kf1 Vc1+ 29.Kf2 c4. Myslím si, že jsem teď měl zahrát věží na c8 a nepouštět ho pod pěšce (jenže to by bílý mohl zahrát třeba Vb7 s dalším Va7 a tlakem na f7, tah v partii je přece jen i podle Fritze lepší řešení – pozn.redakce). Dále se stalo 30.Vc6 Vc3 (zde ovšem zajímavě vypadalo 30. …c3 - pokud by bílý odpověděl 31.Va3, odpoví černý Vc2 a hrozí zaútočit, takže bílý nemůže zapojit obě věže proti jeho pěšci, stejně tak nemůže dojít k pěšci králem protože je odřízlý. Zato černý může postupovat třeba f-pěšcem, bílý může akorát tak h3 nebo h4 – možné pokračování by mohlo vypadat takto: 31.h4 h5 32.Va3 Vc2 33.Vaxc3 Vcxe2+ 34.Kf3 Kg7 35.Vd3 Vh2 36.Vd1 Vee2 37.Vf1 Vc2 38.Vxc2 Vxc2 39.Vd1 f5 40.Vd7+ atd., pozn.red.) 31.Va4 Ve4 32.Vc7.
Myslím si, že teď jsem byl vyhraný o 2 pěšce, ale časovka se na mě podepsala tak, že jsem to viděl až když bylo pozdě! Místo mého 32.Vce3 mělo přijít Vc2 s dalším 33.h4 Vexe2+ 34.Kf3 Vf2+ a teď nemůže bílý zahrát 35.Kg4 pro h5+, kdy by po 36.Kh3 dostal Vh2+ mat, zatímco po 36.Kg5 Kg7 hrozí pro změnu Vf5+ mat. Pokud by bílý pokryl pole f5 tahem 37.Va5, je k dispozici rychlá odpověď 37. …Vc3 s hrozbou Vxg3 mat, a pokud bílý odpoví 38.g4, tak přijde prostě Vg3 a hrozí 39. …Vxg4. Bílý by tedy místo toho musel zahrát 38.Vxf7+ ale i tak by to oddálil jen o pár tahů.
Proto by bílý musel po 34.Kf3 Vf2+ jít od pěšců na 35.Ke3 Vce2+ 36.Kd4 Vg2 37.Vcxc4 (nejde nadějně vypadající 38.Va8+ Kg7 39.Vaa7, protože černý odvětí Vd2+ a podrží si iniciativu) Vxg3 38.Kd5 Veg2 39.Ke5 h5 40.Vd4 Vg4 a teď si může vybrat – ztratit posledního pika nebo výměnu obou věží s jasnou prohrou bílého, kdy by tak jako tak mu ten pěšec padl. Nešlo v 40.tahu místo Vd4 hrát Kf6, protože by po výměnách věží na g4 nestíhal pika g4 do dámy! Partie by po 40.Vd4 pokračovala asi takto: 40. …Vg4 41.Vxg4 Vxg4 42.Vxg4 hxg4 43.Kf4 f5.
Je možné, že by bílý v situaci na druhém diagramu místo 33.h4 zahrál 33.Kf3, ovšem i tak by černý mohl s klidem zahrát 33. …Vexe2 a pokud bílý vymění na c4, tak pak černý dobere na h2. Bílý má sice k dispozici ještě možnost 34.Va8+ a po 34. …Kg7 35.Vaa7 a tlačí na f7, ovšem černý by tuto situaci s přehledem vyřešil tahem 35. …Vf2+, a pokud by bílý místo vzetí na c4 šel třeba 34.h3 nebo h4, dostane Vf2+ s dalším 35.Ke3 c3, a nejde 36.Vxc3 pro Vfe2+ 37.Kd3 Vxc3+ a ať král vezme kterou chce věž, přijde na královském křídle o pěšce.
Partie kvůli mé časovce nakonec dopadla i tak cennou remízou a pokračovala takto: 33.Va2 Ve7 34.Vxc4.Je pravda, že výhra proti panu Kubíčkovi by byla ještě cennější, ale k vítězství našeho týmu by to nestačilo s 2 body z 5ti! Snad možná kdyby hráli na 5.šachovnici Ondra nebo Adolf Duškovi, tak bychom dokonce možná vyhráli, ale musel bych vyhrát i já. Všechno se to zvrtlo.
Daniel Železný
Méně, než bychom byli potřebovali, se bohužel dařilo i na páté šachovnici – Jarda Šimek byl proti Romanu Kolandovi papírovým favoritem, ale bohužel bylo od začátku vidět, že zhruba rok a půl mistráky nehrál, a nakonec byl asi hodně rád, že mu soupeř v o něco lepší pozici nabídl remízu. To znamenalo větší tlak na našeho kapitána, který se na čtvrté šachovnici střetl s dalším navrátilcem k aktivnímu hraní Vlastimilem Kotroušem, původně plánované posile našeho týmu, zamířivší ale nakonec na stranu našich soupeřů. Ačkoli je Mirek známý svou rychlou hrou, dohrávala se tentokrát jeho partie jako poslední, a vzhledem k výsledku z páté desky byl postaven před nutnost pokusit se vyhrát, zatímco jinak by dle svého vyjádření nejspíše nabídl remízu, kterou zvažoval ještě ve svém třiapadesátém tahu. A jak to tak bývá, když se „musí“, tak to jako na potvoru nejde, a tak nakonec Mirek po chybném přehození dvou plánovaných tahů, kdy následně ztratil kvalitu, nejenže neurval výhru, ale nezískal ani onu původně zamýšlenou plichtu. Celkově jsme tedy prohráli 1,5:3,5 a dá se říci, že jsme měli dos velkou porci smůly, neboť prostřednictvím první a zejména čtvrté a páté šachovnice jsme dost dlouho sahali minimálně po bodu. Po loňském senzačním třetím místu, kdy jsme se až do konce prali o postup do vyšší soutěže, tak bude třeba vrátit se opět na zem.
Michal Fokt