Mnoho povyku pro nic aneb Hořkosladká šachová symfonie
Také v 6.kole nás čekal domácí zápas a to proti dalšímu tradičnímu soupeři, C-týmu Kostelce nad Černými lesy. Stejně jako před 14 dny svíraly i tentokrát okolí našeho svatostánku stále tuny sněhu a ledu, tentokrát se však oběma týmům vyhnuly problémy s dopravou. Dobře a včas dojeli jak hosté autem, tak já vlakem a Dan Železný netypicky na kole
TJ Sokol Pečky D
|
|
ŠK Kostelec n. Č. lesy C
|
||||
Kubíček Jindřich
|
1807
|
0
|
-
|
0
|
1581
|
Jíša Luboš
|
Železný Daniel
|
1264
|
1
|
-
|
0
|
0
|
Mirkovič Miroslav
|
Fokt Michal
|
1443
|
½
|
-
|
0
|
1470
|
Jelínek Jan
|
Hrubeš Miroslav
|
1443
|
½
|
-
|
1
|
1482
|
Bug Julius
|
Dušek Adolf
|
1386
|
1
|
-
|
0
|
|
|
|
3
|
:
|
2
|
|
Následovalo 3. …Sb7 4.Sb2 e6 5.e3 d5 6.Jbd2 Se7 7.Sd3 0-0 8.0-0 Jbd7, tudíž kromě soupeřova bělopolného střelce na d3 a mého černopolného na e7 symetrická hra. Další tahy se rovněž shodovaly – 9.c4 c5 10.Vc1 Vc8, nikdo se nechtěl nechat vyprovokovat k braní a oba jsme vytvářeli napětí v centru. Když pak soupeř zahrál 11.Je5, bál jsem se výpadu bílé dámy ve spolupráci s jezdcem a obětí střelce na h7, a tak přišlo 11. …h6. Dále se hrálo 12.Ve1 Jxe5 13.dxe5 a za mě zajímavé Je4 jako protiakce za Je5 z 11. tahu, načež z mé strany následovala nabídka remízy.
Po jejím odmítnutí jsem očekával výměnu jezdců a pak oboustrannou hru dvojce střelců. Byl jsem ale překvapen pokračováním 14.Sxe4 dxe4 15.Dc2 Dd3 16.f3 Dxc2 17.Vxc2 exf3 18.gxf3 Vcd8 19.e4, přičemž poslední tah bílého znamenal omezení mého bělopolného střelce. Proto jsem zahrál 19. …Vd3 a uvázal jezdce na krytí pěšce f3, načež jsem si po 20.Kf1 zdvojil tahem Vd8 věže na d-sloupci a po Ke2 následovalo Sg5 s o něco větším tlakem na bílého.
Soupeř po vyhodnocení situace (černý sice stojí aktivněji, ale hrálo by se ještě asi hodně dlouho a s nejasným výsledkem) remízu přijal s komentářem, že se partie líbila, a oba kapitáni si rozdělili bod rovným dílem.
Popisem dalšího průběhu zápasu pokračuje Michal Fokt:
Zatímco se Dan pokoušel černými probourat defenzívu hostujícího doyena pana Mirkoviče, mně se v partii s další kosteleckou stálicí panem Jelínkem podařilo díky slušně sehranému zahájení získat o něco aktivnější pozici. Stále se mi však nedařilo nalézt způsob, jak mírnou optickou převahu dále stupňovat a případně přetavit v něco trvalejšího, a čas mi postupně ubíhal. Můj soupeř byl na tom naštěstí podobně, protože si co chvíli odskakoval ven na cigaretu, kde debatoval s oběma kapitány. Občas jsem se do diskuze, při níž se vzpomínalo na zesnulého pana Fabiána a probíraly se i další věci, zapojil také a jako příjemné zpestření nás pan Bug pohostil domácí slivovičkou. Zkrátka nic nenasvědčovalo tomu, že by měl zápas nějak vybočit z obvykle poklidné atmosféry, která pečecko-kostelecké derby většinou provází. Nicméně s krátícím se časem bylo přece jen potřeba něco na šachovnici vymyslet. Bohužel, když se „musí“, nebývají produkty takového myšlení vždy povedené:
Mým cílem bylo obsadit potenciálně volný d-sloupec svou věží a využít tento prostor k tlaku na černou dámu. Po černého 17. …Jf6 jsem se však obával hrozby Sg4, a tak jsem se rozhodl zatarasit černému střelci cestu tahem 18.Jf5, na což černý ve snaze zabránit ostřelování své dámy, vrátil jezdce na d5 a mě nenapadlo nic lepšího, než jej vyměnit a zbavit se tak silné dvojice střelců. Přitom nic nebránilo tahu 19.Vd1 nebo dokonce aktivnímu 19.Jd6 s možným pokračováním 19. …Dg5 20.h3 Se6 21.Vad1 a dalším zesilováním napětí v centru. Tahem v textu jsem sice soupeři po 19.Sxd5 c6xd5 vyrobil izolovaného pěšce, kterého ale s přehledem ubránil a následně z této slabiny po výměně učinil naopak svou silnou zbraň, bohužel opět s mým přispěním:
Poslední tah mého soupeře 26. …Vc4 s hrozbou potenciálního spojení obou jeho věží na c-sloupci mě zřejmě vylekal natolik, že jsem místo jednoduchého 27.c3 skočil po černém střelci, abych zamezil jeho případné spolupráci s věžemi na likvidaci mých pěchů na dámském křídle. Jenže černý dostal chytrý nápad a namísto mnou očekávaného 27. …Vxe6 sebral jezdce pěchem a vytvořil si tak silné pěšcové centrum, s nímž se jal postupovat vpřed. Naštěstí si ve svém snažení nepočínal o nic lépe, než předtím já. Následovalo totiž 28.c3 e5 29.Vcd1 Ve4? 30.Vxe4! d5xe4 31.Ve1 Vd8 32.Vxe4 a ze dvou silných spojených pěchů byl zase jen jeden a k tomu slabý. Černý zřejmě spoléhal na to, že se po svém dalším tahu 32. …Vd1+ dostane na mé dámské křídlo k nějaké kompenzaci, jenže to se přepočítal – vše jsem bezpečně ubránil a výsledná koncovka byla pro mě s dvěma volnými pěchy proti jednomu mírně lepší.
Během poziční přetahované se přiblížila časová kontrola, přičemž jak to poslední dobou dost často bývá, byl jsem spadnutí praporku blíže já, nicméně ač jsem na poslední dva tahy do splnění limitu měl jen minutu, podařilo se. Asi o čtvrt hodiny později dospěla ke svému konci partie na vedlejší šachovnici, kde se naopak panu Mirkovičovi v již o něco horší pozici chytit čas nepovedlo a Dan mu sdělil, že spadnul. Na to se ovšem o slovo přihlásil můj soupeř s reklamací stejného druhu, neb jsem podle něj již 15 minut hrál neprávem. Celou věc musel proto řešit pan Kubíček jakožto rozhodčí, pod jehož vedením se celá partie dle našich zápisů musela přehrát vedle na další šachovnici. Jak se ukázalo, byla příčinou páně Jelínkova tvrzení skutečnost, že právě ony dva poslední tahy do časové kontroly si na rozdíl ode mě zapomněl zapsat, plně zaujat děním na šachovnici. V mém partiáři tyto tahy naštěstí nechyběly, ač bych je byl býval zapisovat nemusel, byvše v časové tísni, a tak byla reklamace mého soupeře zamítnuta s tím, že by partie měla pokračovat dále. Vzhledem k předešlému a vpravdě zbytečnému rozruchu panovala ale zřejmě oboustranná obava z možných chyb a tak byla po určitém vyjednávání obou kapitánů za účasti rozhodčího nakonec celkem rozumně dohodnuta remíza, což znamenalo celkové vítězství 3:2 pro naše barvy.
Z tří bodů, které nás udržely v elitní trojici kandidátů na celkové prvenství, jsme měli pochopitelně radost, přesto měly vzhledem k té závěrečné zbytečně zašmodrchané zápletce tak trochu hořkosladkou příchuť a stejně jako kapitán hostí budeme určitě raději, když se příští zápasy pečeckých družstev s Kostelcem ponesou spíše v tradičním pohodovém duchu jako většina těchto derby z let minulých a ostatně i jako převážná část zápasu letošního. Našim přátelům z Kostelce přejeme vše dobré do dalších bojů a sami již leštíme zbraně na další mač, tentokrát proti na půdě papírového favorita – kutnohorského céčka. Držte nám palce!
Miroslav Hrubeš a Michal Fokt
Náhledy fotografií ze složky Pečky D - Kostelec C