Jdi na obsah Jdi na menu
 


Konečně sukces. Bude ale stačit?

28. 2. 2011

  Poprvé za čtyři roky, co v regionální soutěži hájím barvy Peček, jsme k tradičnímu derby s českobrodským céčkem nastoupili na půdě mého mateřského oddílu, což, alespoň pro mě, dodávalo tomuto zápasu ještě pikantnější nádech. Utkání však bylo pro oba týmy důležité i samo o sobě – z našeho pohledu se po domácím neúspěchu s Nymburkem v předešlém kole jednalo o víceméně poslední šanci, jak odvrátit riziko, že skončíme poslední, ani naši soupeři ale neměli se 4 body v průběžném pořadí stále nic jistého. Proto jsme k zápasu povolali takřka nejsilnější sestavu, v níž chyběl jen Ondra Dušek, který by to měl ze svého nového domova do Brodu daleko, a čekali jsme, že podobně pojmou přípravu na zápas i domácí. Jenže když jsme se v neděli před devátou sešli v hrací místnosti, zjistili jsme, že je všechno jinak.

  Domácí kapitán pan Švec, který mi již v lednu na narozeninové simultánce Honzy Fialy sdělil, že bude dělat všechno proto, aby hrál proti mně a mohl mi vrátit loňskou porážku, byl totiž podle vlastních slov přehlasován a na návrh jeho zástupce Vítka Moravce povolal do sestavy mládežnické trio HorákHomolaČermák, v důsledku čehož se sám posunul na druhou šachovnici namísto pana Záběhlického a z plánované odvety za loňskou partii (která byla mimochodem pro mě na celý následující rok poslední vítěznou) nebylo nic. Na druhé straně nebyla ale tahle změna nic příjemného ani pro nás, protože jsme dobře věděli, že všichni tři mladíci, z nichž navíc dva hrají v soutěži pravidelně, jsou sice slabší papírově, v žádném případě však šachově, a že nás tedy čeká o to ošemetnější boj s nejistým výsledkem. Nebýt výše uvedného vyjádření pana Švece, skoro bychom si bývali mysleli, že svou sestavou zamíchal schválně právě z tohoto důvodu. Na dlouhé úvahy však nebyl čas, neboť jakmile se vyřešila otázka hodin na třetí šachovnici (měly prasklé sklo takřka po celé délce a pan Švec se je nejprve zdráhal vyměnit, nakonec se ale nechal přesvědčit), byl zápas zahájen.

TJ Sokol Český Brod C
 
TJ Sokol Pečky D
Bednařík Radovan
1719
1
-
0
1309
Železný Daniel
Švec Stanislav
1402
-
1
1466
Dobiáš Jaroslav
Horák Martin
1429
0
-
1
1468
Fokt Michal
Homola Martin
1250
0
-
1
1462 
Hrubeš Miroslav
Čermák Jan
0
0
-
1
1373 
Šimek Jaroslav
 
 1
:
 4
 

 Asi nejdramatičtější partie se rozvinula na páté šachovnici, kde Jára nejprve získal dva pěšce, aby následně vynuceně odevzdal jezdce za třetího, načež vznikla koncovka, kde měl náš hráč dvě věže proti věži a dvěma lehkým figurám. Ty neúnavně poletovaly volným prostorem a společně se snažily zlikvidovat převahu černých pěšců, takže to místo kýženého bodu vypadalo, že Járu čeká těžký boj alespoň o remízu. Na to se naštěstí podobně jako v minulém kole nemohl dívat Mirek, který i přes poměrně zablokovanou, kterou měl na své šachovnici, odmítl dvojí mírový návrh Martina Homoly a rozhodl se namísto toho se vydal takříkajíc botvinnikovskou cestou hromadění drobných výhod. Další dění ve své partii zhodnotil následovně:

  Hned po oznámení soupisek našich obou mužstev jsem věděl, že mě čeká pěkně tuhý boj. Se svým soupeřem jsem se totiž setkal již na vánočním bleskovém turnaji v Brodě, kde jsem se svými svěřenci byl hostem, a kde jsem jen tak tak jsem zachraňoval remízu. Mám stokrát radši, když má soupeř papírovou převahu a musí dokazovat, že je lepší než já, ale tentokrát byla nevýhoda na mé straně. Od první chvíle to byla bitva o každé políčko. Ve 13.tahu se mi podařilo vytěžit malou drobnou výhodu, když můj soupeř měl po výměně dam dvojpěšce na b-sloupci. Ve 31 tahu se mi pak povedlo zbavit nebezpečného soupeřova jezdce a začal jsem nabírat na aktivitě, načež mi ve 39.tahu byla nabídnuta remíza. Zvažoval jsem a čekal 30 minut jak dopadne partie na 5 šachovnici, jenže Jára jako vždy celou situaci zašmodrchal, tak jsem se rozhodl hrát dál, až se mi v 63.tahu povedlo získat pěšce a soupeřova obrana dostala velkou trhlinu. Poté, co jsem si postavil dámu bylo snadné vyhrát. Co říci závěrem? Můj soupeř byl velmi silným protivníkem, nebylo snadné se dostat do vyhrané pozice. Pokud se setkáme příště, budu mít co dělat, abych letošní výhru obhájil.

                                                                                                                  Mirek Hrubeš

  Mezitím na první šachovnici čelil Dan černými statečně domácímu lídrovi panu Bednaříkovi. Nakonec to bohužel nedopadlo, ale náš bojovník se rozhodně neměl za co stydět, protože stejně jako ve všech svých letošních zápasech si i tentokrát udržel až do závěru partie dobré šance alespoň na remízu. Dvě z těchto situací přinášíme i s jeho komentářem.

bednarik-zelezny01.jpg

  V této pozici jsem měl o pika méně, ale mohl jsem jej dostat zpět a hrát na volného naopak já! Zahrál jsem chybné 30. …Jf4, místo čehož jsem měl správně hrát 30. …Vb6 s tím, že hrozím sebrat střelce, takže po např 31.Sc3 přijde Dd5 a po 32.Vb1 Vxb3 32.Vxb3 Dxb3 33.Dxd3 Dxa4 a myslím, že bych měl sice malou, ale přesto šanci na výhru. (bílý mohl zkusit i 31.Vc8+ s dalším 31. …Kh7 32.Vc4 Da1+ 33.Vc1 Dd4 34.Sc3 Dd5 a poměrně podobnou pozicí – pozn.red.)

bednarik-zelezny02.jpg

  Potom v závěru partie byla pozice, kdy jsem neviděl oběť pěšce, která by mohla vést k remíze. Zahrál jsem Kg7, ale podle pana Bednaříka jsem měl zahrát oběť pěšce tahem c5, protože hrozí po Dxc5 nebo b4xc5 tah Dxg2 s hrozbou matu nebo věčného šachu. Po této zmíněné oběti také nejde g3 pro Dh1 mat! Podotýkám také, že mám teď možnost si sebrat jak na b4, tak na g2 a případně dobýt i pěšce na a-sloupci. Pokud by bílý na mou oběť odpověděl tahem De6+, přišlo by Kg7 a s pokračováním například f5 přijde Dxg2 a teď musí bílý hrát na věčný šach, protože po fxg6 Dh2+ musí představit dámu na h3 a po Df4+ Kh5 přijde Dg5+mat. (co ovšem pan Bednařík asi neodhalil, byl nenápadný tah a6, který by onu oběť na c5 dost podkopal – nejen, že postouplý pěšec vyplaší černou dámu, ale ani výše zmíněné Dxg2 černému nic nepřinese, protože by následovalo Db8+ Kh7 Db7+ a černý musí měnit dámy, což je pro něj konečná – pozn.red.)

                                                                                                                       Dan Železný

   Ještě před Danem dohrál i Jára, jemuž se nakonec podařilo soupeři vyšáchnout věž a pak už si závěr přece jen pohlídal. Vedli jsme tedy 2:1 a hlavní otázkou teď bylo, zda se v některé ze zbylých dvou partií podaří urvat rozhodující bod nebo alespoň půlbod, což by navíc zásadně ovlivnilo naše další účinkování v soutěži. Mirek totiž už před zápasem vyhlásil, že pokud i tentokrát prohrajeme, čímž bychom ztratili šanci na lepší než poslední místo, dá na poslední kolo proti Kostelci příležitost svým tréninkovým svěřencům z mládeže. Řešení téhle otázky však bylo stále ve hvězdách – na druhé šachovnici pan Dobiáš sice získal figuru za jednoho či dva pěšce, ale jeho soupeř pan Švec se přesto snažil útočit a nebylo vůbec jasné, jak to dopadne, partie HorákFokt na třetím prkně pak pro změnu nabídla velkolepý festival zbytečných chyb a nevyužitých šancí na obou stranách. Ostatně posuďte sami.

horak-fokt01.jpg

  Ve výměnné francouzské se po oboustranné rošádě Martin odhodlal k výpadu na nepřátelské území a zahrál 8.Sg5, čímž mi svázal jezdce na f6. Ve snaze vazbu uvolnit jsem odpověděl 8. …c6 s ideou dalšího Jbd7 a následného Dd8 a Dc7 nebo jednoduššího De6. Jenže se mi jaksi povedlo přehlédnout mnohem výhodnější řešení – 8. …Sxh2+!, kdy bych po 9.Kxh2 Jg4+ 10.Kg1 Jxg5 měl pěšce navíc, stejně jako v případě, že by bílý místo vzetí střelce hrál 9.Kh1 – odvětil bych prostě 9. ..Sd6 a poté bych se mohl vrátit k původnímu plánu na likvidaci vazby. Martin hrozící nebezpečí zjevně postřehl, v dalším tahu už totiž zahrál 9.h3, slabé místo si zabezpečil a na mě zbylo lámat si hlavu s vazbou, což mě bohužel stálo zbytečnou spoustu času.

horak-fokt02.jpg

  Další důležitá situace se udála o deset tahů a dost dlouhý časový úsek později, kdy jsem se snažil vyřešit problém, který představovala Martinova dvojice střelců, a zároveň aktivizovat své figury, do té doby soustředěné především na obranu slabého bodu f7. Proto jsem po dlouhém přemýšlení zahrál 17. …Je4 s tím, že v případě výměny (18.Sxe4 d5xe4) se zbavím dvojice střelců a až bílá dáma (nebo věž, což jsem ale nepokládal za příliš pravdědpodobné) sebere mého pěšce, tak ji tahem 19. …Sd5 hned dvojnásobně napadnu a po jejím uhnutí doberu bílého a-pěšce. Martin ovšem oproti mému očekávání raději uhnul napadeným střelcem (18.Sc1), čímž mi umožnil, abych se po 18. …f5 19.g4xf5 Sxf5 už pevně usadil v centru. Podle pozdější analýzy ale mohl na e4 klidně vyměnit, měl by totiž po onom mém dvojitém napadení dámy zajímavou možnost v podobě pokračování 20.Dxe8 Vxe8 21.Vxe8+ Kg7, kdy by za svou nejsilnější figuru získal dvě věže a alespoň podle hodnocení Fritze (+1,86) by měl lepší pozici, stejně jako při alternativním pokračování 19. …Sxa2 20.Dd3 Vxe1 21.Sxe1, kdy by následně mohl vytlačit mou dámu z důležité diagonály. Po tahu v partii se naopak pozice vyrovnala (+0,09) a jediným problémem na mé straně zůstal zhruba o půl hodiny horší čas, který byl v té době už poměrně pokročilý. Proto jsem nabídl remízu, o níž Martin hodně vážně přemýšlel, nakonec mu ji ale zapověděl pan Švec s ohledem na dosavadní vývoj zápasu.

horak-fokt03.jpg

  Vzhledem k vlastnictví bělopolného střelce a příhodnému umístění mé dámy jsem si po výše zmíněném Martinově uhnutí černopolného střelce mimo hru pohrával s myšlenkou oběti střelce na h3 a následného pokusu vyválčit s duem dáma + jezdec když ne mat, tak aspoň remízu věčným šachem, protože času mi přece jen ubývalo, pořád jsem se ale nemohl dopočítat, jak by to dopadlo. Tak jsem alespoň svou dámou zabral pole g3 s tím, že si oběť nechám v záloze. Jenže za situace, kdy mi v 25.tahu zbývalo už méně než pět minut (takže si Mirek sedl vedle mě, že mi bude zapisovat tahy), jsem už začínal takříkajíc „vidět strašidla“, v tomto případě jsem se konkrétně obával, že po mém původně plánovaném 25. …Je6 by přišlo 26.Jf5+ a nebyl jsem vzhledem k časovce s to dopočíst, že by se vlastně nic nestalo, protože po 26. …Sxf5 27.Dxf5 mohu dobrat dámou střelce na d3 a vůbec nic se neděje, ani když bílý následně sebere na e6 – pak bych totiž mohl bez obav zahrát třeba 28. …Dd1+ a byl by to naopak bílý, kdo by musel bojovat o remízu. Místo toho jsem zahrál 25. …Df4 s cílem vyměnit dámy a pokusit se alespoň o plichtu. Po 26.Dxf4 g5xf4 27.Jg4 Je6 už pozice vskutku vypadala spíše tak na půlku, jenže na příštích 12 tahů mi zbývaly již jen asi 3 minuty. Nakonec to ale dopadlo úplně jinak.

horak-fokt04.jpg

  Nevím, zda bych se uživil jako hypnotizér, ale v pozici na diagramu Martin zahrál přesně to, v co jsem tajně doufal, totiž 28.Kf1? a po 28. …Jg3+! se tváří v tvář neodvratné ztrátě střelce okamžitě vzdal, což bylo gentlemanské gesto, za které jsem mu nemohl než poděkovat a být rád, že se tentokrát neradil s kapitánem. Kdyby to totiž i bez figury zkoušel hrát dál na čas, nemohl bych říci ani popel. Ostatně mne Mirek po partii nabádal, abych Martinovi, až se potkáme příště, koupil čokoládu  Nevím sice, zda by ji přijal, jsem ale přesvědčeno tom, že pokud bychom se nad šachovnicí sešli někdy v budoucnu, bude to určitě ještě mnohem náročnější bitva s naprosto otevřeným koncem.

  Buď jak buď, tři body byly doma a bylo už jen otázkou, jakým rozdílem vyhrajeme. Nakonec to již ani netrvalo moc dlouho – sotva jsem dokouřil druhou cigaretu na uklidnění (ještě pár takových infarktových partií a asi mi vypadají vlasy), tak se na chodbě před klubovnou objevil i pan Dobiáš, jemuž se nakonec přece jen podařilo materiální převahu zúročit. Konečné skóre tak nakonec vyznělo nečekaně příznivě v náš prospěch, přičemž nás mohl těšit i fakt, že jsme do sbírky přidali hned 4 vyhrané partie a skoro tak smazali ztrátu, kterou jsme v tomto směru měli na Nymburk a další týmy. A v neposlední řadě bude teď Mirek muset změnit plány na zápas s Kostelcem – výhrou v Brodě jsme se totiž vrátili do hry a stále se můžeme porvat o předposlední nebo dokonce sedmé místo. Je jen trochu škoda, že to nebudeme tak úplně mít ve svých rukou – záleží totiž i na výsledku souběžného zápasu Brodu a Nymburka. O to víc nás mohou mrzet promarněné příležitosti v zápasech se Sendražicemi a Nymburkem – z obou jsme mohli vytěžit minimálně po bodu a být vysmátí. Ale nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem a je třeba dívat se dopředu. Držte nám palce!

                                                                   Michal Fokt, Miroslav Hrubeš a Dan Železný
 

 

Náhledy fotografií ze složky Český Brod C - Pečky D

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA